Dron naložený výbušninami sestřelen nad Litvou během obchodních stávek Ruska a Ukrajiny

Written on 09/17/2026
Gitano Frank Frank


Litevské úřady uvedly, že stíhací letoun NATO sestřelil dron s výbušným zařízením poté, co 15. září brzy ráno vstoupil do litevského vzdušného prostoru. Série incidentů s Ruskem a členy NATO vyvolala nové obavy z šíření války na Ukrajině.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas uvedl, že na dronu bylo zjištěno výbušné zařízení, které zneškodnili experti na zneškodňování bomb.

Dron přilétal ze sousedního Běloruska a mířil na západ, uvádějí předběžné údaje litevského Národního centra pro řešení krizí, které cituje litevská veřejnoprávní televize LRT.

„Společně s našimi spojenci v NATO bude Litva bránit svůj vzdušný prostor,“ napsal litevský prezident Gitanas Nauseda na serveru X.

Litevské úřady uvedly, že v hlavním městě Vilniusu a okolním regionu bylo dříve vydáno varování poté, co dron vstoupil do vzdušného prostoru země.

„Odmítáme akceptovat, že se z naší země stane zdroj nebezpečí pro Evropu,“ napsala v příspěvku na X exilová vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanovská.

„Trvalá bezpečnost vyžaduje suverénní, demokratické Bělorusko, jehož území nebude nikdy zneužito proti jeho sousedům,“ dodala.

Ruská loď odpálila světlice

V samostatném incidentu, k němuž došlo později 15. září, Dánsko potvrdilo, že ruská fregata odpálila dva světlice na dánský vojenský vrtulník, který byl den předtím vyslán, aby plavidlo vyfotografoval v mezinárodních vodách.

Ministr obrany Jeppe Bruus podle agentury Reuters prohlásil, že vojenský vrtulník Fennec v té době prováděl standardní operaci a že ruské plavidlo před odpálením světlic, které se k vrtulníku dostaly jen „několik metrů“, nedalo žádné varování ani nenavázalo rádiový kontakt.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že incident ukazuje, že se stále agresivnější Rusko snaží prověřit NATO.

„Rusko chce zasít strach a svár. Naší odpovědí je stát blíže jeden druhému a posílit obranu Dánska a Evropy,“ uvedla ve svém prohlášení .

K incidentům v Litvě a Dánsku – členských státech EU i NATO – došlo po nedávných útocích ruských dronů poblíž polských hranic, přičemž Kyjev varoval, že Moskva „klepe na dveře NATO“.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová prohlásila , že „nebezpečná bezohlednost Ruska“ se „v posledních 48 hodinách plně projevila“.

„Musíme mít jasný pohled na věc: to nejsou náhody,“ řekl Kallas 15. září. „Jsou to vypočítané pokusy Ruska oslabit naše odhodlání.“

„Evropa nesníží svou podporu Ukrajině,“ dodala.

Rusko a Ukrajina si vyměňují stávky

Rusko a Ukrajina si přes noc vyměnily údery, které zasáhly čerpací stanice a ropnou rafinerii, uvedly místní úřady a monitoring telegramových kanálů.

K útokům z 14. a 15. září došlo jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že se Moskva a Kyjev dohodly, že se nebudou vzájemně zaměřovat na svá energetická zařízení.

Záchranáři převážejí zraněného obyvatele po útoku ruského dronu na čerpací stanici v Kyjevě 15. září.
Záchranáři převážejí zraněného obyvatele po útoku ruského dronu na čerpací stanici v Kyjevě 15. září.

V ukrajinské metropoli byly 15. září zasaženy dvě čerpací stanice a skladovací prostory a jeden muž zemřel, informoval starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Rusko nedávno rozšířilo své údery na čerpací stanice v Kyjevě. Ukrajinské úřady uvedly, že v posledních měsících bylo zasaženo přibližně 300 takových zařízení, většina z nich se nachází v popředních oblastech Ukrajiny nebo v jejich blízkosti.

Mezitím raketový útok na ruské město Taganrog poblíž ukrajinských hranic poškodil sklad vlastněný internetovým prodejcem Ozon a také sklady patřící zemědělským společnostem, uvedl 15. září regionální guvernér Jurij Sljusar.

Ruská oblast Samara byla v noci také terčem útoků dronů, přičemž byl poškozen průmyslový objekt, uvedl regionální guvernér Vjačeslav Fedorišćev. Dodal, že během útoku bylo zničeno 40 dronů. Jmenovat o jaký objekt se jedná, neuvedl. V regionu se nachází řada velkých ropných rafinerií.

Monitorovací telegramové kanály informovaly o požáru v průmyslové zóně ropné rafinerie Syzran v Samarské oblasti po útoku dronem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil útoky Kyjeva na ropnou rafinerii v Syzrani a další ruské vojenské cíle a označil je za odvetu za neustálé útoky Moskvy na energetickou a kritickou infrastrukturu Ukrajiny.

Také uvítal rozhodnutí amerického ministerstva financí ze 14. září zaměřit se na ruskou banku VTB a uvedl, že je zapotřebí tlak na Moskvu, aby se vytvořily vhodné diplomatické podmínky pro ukončení války.

K útokům došlo poté, co Trump 14. září v příspěvku na Truth Social uvedl, že „Ukrajina souhlasila s tím, že nebude útočit na ruské energetické cíle. Rusko souhlasilo, že učiní totéž!“

V komentářích po Trumpově příspěvku Zelenskyj uvedl, že Kyjev je připraven zastavit útoky na Rusko, pokud spojenci Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na ukrajinská energetická zařízení, kritickou infrastrukturu a trasy dodávek potravin.