Sobota, 30. května 2026 10:17
Íránský útok balistickými raketami na kuvajtskou leteckou základnu zranil několik amerických vojáků a způsobil vážné škody dvěma americkým dronům MQ-9 Reaper, uvádí nová zpráva.
Americká zpravodajská agentura Bloomberg s odvoláním na informovaný zdroj v sobotu uvedla, že útok na leteckou základnu Ali Al Salem si vyžádal lehká zranění přibližně pěti osob, včetně příslušníků amerických ozbrojených sil a dodavatelů.
Způsobil také značné škody na dvou dronech MQ-9 Reaper, jeden byl údajně zničen a druhý těžce poškozen. Každý dron má hodnotu přibližně 30 milionů dolarů.
Podle agentury Bloomberg kuvajtská protivzdušná obrana zachytila íránskou raketu Fateh-110 dříve, než dosáhla zamýšleného cíle. Úlomky zachycené střely však dopadly na americkou leteckou základnu Ali Al Salem a způsobily zranění a škody.
K nejnovějšímu vývoji došlo uprostřed zvýšeného napětí mezi Washingtonem a Teheránem.
Ve čtvrtek americké Ústřední velitelství (CENTCOM) prohlásilo, že Írán odpálil raketu směrem k Kuvajtu, a označilo tuto akci za „hrubé porušení příměří“.
V prohlášení vydaném později téhož dne íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že se úmyslně zaměřily na americkou základnu a poznamenaly, že tato základna byla použita k zahájení dřívějšího amerického útoku.
IRGC dále uvedla, že americké síly provedly to ráno úder leteckými projektily na místo poblíž letiště Bandar Abbás a svůj raketový útok popsala jako varování pro USA.
Rovněž slíbila, že jakékoli budoucí akty agrese se setkají s důraznější odpovědí, a zdůraznila, že odpovědnost za jakoukoli eskalaci ponese strana, která nepřátelské akce iniciovala.
USA a Izrael zahájily agresi proti Íránu 28. února, zhruba osm měsíců poté, co provedly nevyprovokované útoky na zemi.
Írán začal na údery rychle reagovat sérií raketových útoků a útoků dronů na izraelská okupovaná území a také na americké základny v zemích regionu.
8. dubna, čtyřicet dní po začátku války, vstoupilo v platnost dočasné příměří mezi Íránem a USA, které zprostředkoval Pákistán.
V pákistánském hlavním městě Islámábádu proběhla jednání, která však kvůli maximalistickým požadavkům Washingtonu a jeho trvání na nepřiměřených pozicích nedosáhla dohody.